Na vlnách růstu a krizí

Vlny růstu a krizí jsem ve svém profesním i osobním životě zažil už několikrát. Obvykle jsem si ale tehdy neuvědomoval, že se nacházím jen v přirozené další fázi cyklu a nechával jsem se unést svými emocemi – od opojení vlastní „genialitou“ až po pocity naprosté bezmoci. Při pohledu zpět vidím, že každá z fází cyklu tvoření a zániku má své pozitivní i negativní aspekty.

Růst je sexy. Baví nás, jsme na sebe pyšní a společnost nás vnímá jako úspěšné. Rosteme, protože jsme dobře pochopili situaci kolem sebe a nabídli jsme produkt nebo službu, která uspěla. Jdeme po nastoupené cestě, kterou není třeba zpochybňovat – máme přece úspěch. Nemusíme se ptát, příliš nevnímáme změny na trhu ani v nás samých a věříme, že růst bude trvat navždy. S tímto očekáváním investujeme, rozvíjíme firemní struktury a plánujeme. Naše bohatství, pocit úspěchu a moc rostou. Podle mých zkušeností ale právě v takových dobách příliš neroste naše moudrost.

Po růstu nevyhnutelně přichází období stagnace. Začínáme přešlapovat na místě – nechce se nám opustit to, co jsme už vybudovali, propouštět pracně vybrané lidi, bořit draze zaplacené struktury. Objevují se pochyby o sobě či nastoupené cestě. Model, na kterém jsme vystavěli svůj úspěch, přestal fungovat. Nastává zkoumání dalších možností, protože si začínáme uvědomovat neudržitelnost situace. Ptáme se a rozhlížíme kolem sebe. Stojíme na rozcestí: buď budeme bojovat za udržení dosaženého, anebo na tom přestaneme lpět a otevřeme cestu změně.

Pokud se stagnace změní v pokles, nastane více či méně dobrovolné zeštíhlování, zbavování se zastaralých a již nefunkčních produktů a struktur, vyklízení dosažených pozic na trhu. To přináší vedle strachu, kam až to půjde, i úlevu, že se konečně (po předchozí stagnaci) něco děje. Taková očista přirozeně vytváří místo něčemu novému – pozornost se posouvá k novým tématům, dochází ke změně hodnot a priorit, navenek se tyto změny projeví změnou strategie. V této fázi se intenzivně učíme – analyzujeme potřeby trhu, přemýšlíme o tom, kdo vlastně jsme a co chceme a zvažujeme a promýšlíme, co nabídnout.

Nakonec občas věci mohou dojít tak daleko, že starou formu opouštíme, včetně části struktur, vztahů, klientů a majetku. Může to znamenat výpověď, stejně jako prodej či dokonce krach firmy. Tato „smrt“ ale současně otevírá prostor novému začátku. Když staré propustíme, může se nové narodit. Tentokrát už o zkušenost moudřejí můžeme hledat nové místo či zakládat novou firmu.

V tomto cyklu vidím zakódovaný vyšší smysl. Vnímám ho jako spirálu, po které lidsky rosteme. Díky opakovanému procházení cyklu růstu-stagnace-poklesu- zániku/vzniku se stáváme moudřejšími, pokornějšími a vědomějšími.

Zaujalo Vás toto téma? Přijďte na Fórum vědomého businessu. Těším se na Vás

Martin Dokoupil